Chvilku jsme čekali na Billa s Georgem.Za necelou minutu se objevili.Hned jsem se s nima přivítala.Potom jsme si sedli a povídali si......dlouho si povídali.Zjistila jsem to teprve až se najednou chodbou rozezvoněl školní zvonek.Vždyť jsem tady s klukama seděla už hodinu! A.....úplně jsem zapoměla na písemku z matiky,kterou jsem měla psát,,.A sakra řekla" jsem.,,Co je?" zeptal se mě Bill.,,No co asi? Vždyť já bych teď měla být ve třídě a psát písemku z matiky! Úča mě přerazí!" V rychlosti jsem se zvedla.,,Už fakt musim jít kluci.Budu končit v půl druhý,tak na mě kdyžtak počkejte před školou.Teda.....jestli chcete" dodala jsem.,,No jasan,že jo.Tak zatím čau" odpoví mi Gustav a já rychlostí vyrazím směrem ke své třídě.Když tam celá udýchaná přiiběhnu,ve dveřích stojí učitelka.,,Já....ehm....no..." Nemůžu ze sebe nic vydat,protože za prví jsem celá uřícená a zadruhý ani nevím jak se omluvit.,,Prostě se omlouvám" řeknu.,,Jenom...."chci ještě něco říct,ale učitelka mě nenechá domluvit.,,Vůbec se neomlouvej,byl za tebou někdo z rodiny,viď? Asi se u vás něco stalo,rodinná krize?" Cože? řikám si v duchu.Najednou mi to dojde....Učitelke si myslí,že sem se zdržela proto,že se u mě v rodině něco stalo.No super! ,,No,něco podobnýho" zalžu jí.,,Tak to je v pořádku.Tu písemku psát nemusíš,stejně by jsi se nemohla soustředit" řekne mi.,,Tak jo.Děkuju" odpovim jí.No....tak to je super!! Takže jsem přišla o písemku z matiky !!Hned jak vejdu do třídy,kámošky se mě ptaj kde jsem byla.Nejdřív jsem se rozmýšlela,jestli jim mám říct pravdu,ale nakonec jsem jim řekla,že za mnou byli Tokiáčci.Nemohli tomu uvěřit a hned se s nimi prý chtějí setkat.No,tak jo,proč ne řeknu si v duchu.Když škola skončila,hned jsem vyrazila ze třídy.Vyšla jsem před školu a co nevidim....Tokiáči tam stojej obklopený holkama a rozdávaj autogramy.Ach jo....vždyť přišli za mnou....Jdu k nim a zeptám se:,,Já tady nejsem?" ,,Jé ahoj Katy,počkej jen dáme pár podpisů" odpoví mi Tom.A tak jsem začala čekat....čekala jsem dlouho,až mi došla trpělivost.,,Tak dete nebo co? Ujede mi autobus".Georg se na mě otočí a řekne mi:,,No,tak teda deme,no".Kluci se zvednou a jdeme směrem k autobusu.Na zastávce si stoupnem někam,kde neni moc lidí.Kouknu se na Billa,kterej je nějakej nervozní.,,Co je?" zeptám se.,,No...moc se mi nechce ject autobusem,kde bude hodně lidí ".,,Jo chápu tě" odpovim mu,,.Ale neboj,řidič nebude chtít podpis" zažertuju.,,Hele Katy,nech toho.Já tu cestu zvládnu....zvládnu...." a vzdá se směrem k autobusu,kterej přijíždí na zastávku.,,Co je mu?" otočim se nenápadně na kluky,,.No,víš Bill neni moc zvyklej jezdit autobusem.Ale určitě to zvládne" odpoví mi Tom,kterej zná Billa jako svoje boty.,,No,to doufám...." řeknu a vydám se s klukama k autobusu.
autorka Katy z blogu klick