Bylo nebylo… Za sedmero horami žila podivná nestvůra. Byla zelená, příšerná a nevrlá, ale díky tomu, že neustále solila z imaginárního rukávu nějaké ty hlášky a v případě nutnosti neváhala zachraňovat princezny, stala se z ní popkulturní ikona zvaná Shrek, po jejímž boku se kromě otravně legračního Oslíka s nezavřenou papulou už nějaký ten pátek potuluje i srstí porostlý kartáč na boty s přízvukem španělského šampiona. Po životním souboji s velikášskými sklony obdařeným "trpajzlíkem" a rodinou své vyvolené se zlobří hrdina uložil ke spánku za zvuků oslavných fanfár, které mělo následovat letošní neméně oslavné přivítání. Nestalo se tak a Shrek se ocitl na položce předmětů, jejichž přínos společnosti je dávno pryč a měly by se uložit k ledu.

Historicky třetí zelené dobrodružství se totiž ani v nejmenším nevyrovná svým starším kolegům, kteří tak hezky a neortodoxně bojovali za přežití originality na počítačově renderovaném poli. Zatímco jednička a dvojka ohromily svým zpracováním, kulturním záběrem a v neposlední řadě solidní náloží hlášek, třetí kousek se chová jako křen, který přicmrndává šťastnému páru, ale nikdy se mezi něj nepropracuje. Ze Shreka se stalo přesně to, proti čemu dvakrát zbrojil. Z původního a neotřelého animáku se stal pouhý stín kdysi slavného charakteru, který místo opojné nudlové polévky dokázal vylouhovat nemastný neslaný vývar, jehož využití je jednoduché: Pozřít, strávit a rychle zase ven. Jsou to jednoduché počty. Proč se zaobírat něčím novým, když vám již zajetý produkt nese hezké částky. Postavy tu máme, krajinku taky. Stačí ukuchtit nějakou clonu, kterou nazveme příběhem a rodinky s dětmi se nám do kina jen pohrnou. Tohle myšlení do třetice převzalo otěže a pánové z DreamWorks přestali ovládat své nuzné choutky stejně jako blonďatý princ Krasoň.

Vidina nového fára za barákem, nové pánve od Horsta, nebo chcete-li nové kreditky předčila tvůrčí záměry, o které se Andrew Adamson a jeho společníci dva díly snažili. Stačilo sehnat dva losery, podstrčit jim zápletku, která má do sytosti stejně blízko jako pizza k dietnímu jídlu a hurá na to. Ale já vám tohle nežeru. Už mi dávno není šest a ke štěstí potřebuji víc než starou sebranku postaviček, která se toulá po stále stejných kulisách, jejichž kontury by po šesti letech potřebovaly pořádný lifting. Okoukané postavy, motivy a vtipy se nakonec staly Shrekovou zkázou. Tam, kde se první dva díly doplňovaly, vzájemně propojovaly a rozvíjely, snaží se trojka pouze těžit a vyplňovat škatulky a divákovi brzy dochází, že většinu už někde viděl. Kocour stále koulí očima, Oslík pořád něco mektá a Shrek bez přestávky nadává. Nadává Oslíkovi, nadává Kocourovi, nadává nováčkovi Artušovi, a kdyby se po cestě setkal i s někým jiným a neměl po boku jen tři postavy, určitě by nadával i jim. Z nevrlého sympaťáka se stala kreatura, která už není ani trochu příjemná a na první pohled přijatelná. Pořád jí něco vadí, všechno je špatně a odpovědnost by na sebe nevzala ani kdybyste jí za to platili.

Navíc se musí lopotit s pitomečkem Artušem, jenž by se měl ujmout trůnu. Komu záleží na tom, že je to pubertální imbecil, v jehož schopnostech je akorát žvanění o tom, co chce a co nechce. Stačí nasadit korunu a říct: "Jsem král, pokloňte se mi". Možná, že bych podobné frašce věřil, to bych ale potřeboval dostat věrohodnou proměnu ega, jíž jsem se nakonec dočkal během dvou tří rychlých střihů. Ono ve třetím Shrekovi jde všechno hrozně rychle. Zápletka s novým králem se rozbalí během deseti minut, postavičky se rozutečou do různě ošklivých lokací, které 160 milionový projekt připomínají ztěžka, a tam se po něčem pachtí, aby se dvacet minut před koncem sešly na jednom místě a rozhodly o osudu světa. Jeden šmudla si nasadí korunu, druhý odejde do bažiny, třetí do exilu a všichni mohou žít v míru. Žádná změna tedy nenastala. Po šestiletém putování se nic neodebralo kupředu. Charaktery zůstaly stejné navenek i zevnitř, v globálu vše zůstalo při starém až na to, že žabího krále klepla pepka. A teď byste se měli oddat dalšímu tříletému čekání, po kterém přiklusá čtyřka, která bude zase úplně stejná. Tak to tedy ne.

Třetí Shrek je totální ústup z vydobytých pozic. Od dospělého animáku se společnost okolo nevrlého zlobra odvrátila směrem k nejmenším divákům, které možná pobaví omílání stále stejných frků, osoba starší 15 let už však bude nepokrytě trpět a doufat v alespoň chvilkový návrat toho, co si z minulosti pamatuje. Nedočká se. Do třetice už tvůrci abdikovali na jakoukoliv originalitu a snaží se pouze roztáčet buben své pračky na peníze, do které už nějaký ten týden hojně přispívá vlna amerických rodinek. Je jen na vás, zda v ní chcete nechat semlít i své výdělky, ale tentokrát za to dobrodružství Za sedmero horami opravdu nestojí.